Test pro copywritery (19.): Co znamená slovo…

Někdy používáme slova, u nichž nás ani nenapadne zamyslet se nad tím, kde se vlastně vzala. Proč se například říká „To máš fuk!“? Souvisí to nějak s foukáním? Nebo takové „Hajdy na kutě!“. A co znamená slovo kalamajka, o kterém se zpívá v notoricky známé lidové písničce?

V tomto testu si můžeš vyzkoušet, jestli máš na původ takových slov ten správný „čuch“. Přeju příjemnou zábavu!

 

 

Další testy si můžeš vyzkoušet na této stránce.

 

Správné odpovědi:

Proč se říká dívá se jako kakabus?

A co to znamená, když se řekne: “kouká jako kakabus” nebo “tváří se jako kakabus”?  Mluvíme tak o člověku, který se mračí a je mrzutý, nabručený. Který se škaredí. Za kakabuse označujeme i kdejakého věčného pesimistu a morouse. A opravdu to znamená: Dívá se jako začouzený hrnec. Tedy je celý zakaboněný. Slovo kakabus nejspíše pochází z řeckého kakkaabos (začouzený hrnec), popř. z latinského caccabus (hrnec).

 

Proč se říká nemá na to dost fištrónu?

Ten má ale fištrón. Nebo naopak: Nemá dost fištrónu. Tyto obraty používáme, když popisujeme něčí (ne)schopnost přijít s chytrým nápadem či řešením. Kdo má fištrón, tomu to pálí. Je chytrý, důvtipný, dokonce mazaný. Kdo nemá dost fištrónu, ten není dost chytrý, nápaditý.

Ale kde se tohle divné, nečesky znějící slovo vzalo? Pravdu má ten, kdo ze slova fištrón cítí vliv němčiny. Fištrón totiž opravdu pochází z němčiny a  znamená rybí ruk (v němčině Fischtran). Kdo neměl dost fištrónu (rybího tuku), aby si jím namazal boty, tomu se kvůli jeho hlouposti boty rychleji promáčely, popřípadě zničily. Slovník spisovného jazyka českého k tomu říká: 

fištrón-u m. (6. j. -u) (z něm.) 1. zast. ob. rybí tuk: mazat boty fištronem (Jah), 2. ob. expr. chytrost, důvtip; chytrý nápad: nestačil mu na to f.; mít f.

 

Co znamená slovo onuce?

Onuce už dnes nenosíme. Místo nich máme na nohou ponožky. V době předponožkové se onucemi omotávaly dolní části nohou, aby se noha cítila při chůzi pohodlněji. Šlo o úzké pruhy látky podobné obinadlům. Chodidla ovinutá onucemi v zimě v botách zdaleka tolik nemrzla, byla lépe chráněná před vznikem mozolů a celkově trpěla méně než při obutí naboso.

Protože onuce byly podřadnými kusy oděvu, často velice zašpiněnými a nevábnými, staly se symbolem podřadnosti, podobně jako třeba hadr. Odtud je odvozeno úsloví zacházet s někým jako s onucí (jako s hadrem). Podobně: Co to máš na sobě za onuci? (tedy: za nevábné oblečení)

 

Co znamená slovo cavyky?

Význam fráze dělat cavyky je celkem zřejmý: dělat drahoty, okolky. Někdy též: zbytečně něco protahovat. Až potud je vše jasné. Ale kde se tohle podivně vyhlížející slovo vzalo?

Možná vám slovo cavyk bude připomínat slovo povyk. A právem. Podle Václava Machka a jeho etymologického slovníku vzniklo toto slovo, které dokládá už Jungmannův slovník, zkřížením slov cáry (hluky, okolky) a povyk. Josef Jungmann přisuzuje slovu cavyk význam hluk, hašteření, povyk.

Slovník spisovného jazyka českého u hesla cavyky uvádí: cavyky-ů m. pomn. ob. okolky, průtahy, drahoty: bez dlouhých c-ů; jaképak c-y!; nedělal (s tím) (žádné) c-y; nadělá mnoho c-ů

 

Co znamená slovo přehršel?

Kdo by řekl, že slovo přehršel je staré stovky let? Používali ho naši dědové, jejich dědové i pradědové jejich dědů. Jde o výraz, který vznikl spojením předpony pře- a slova hrst. Josef Jungmann ve svém Česko-německém slovníku o významu slova přehršť, přehrští píše: „ruce obě dvě ku brání něčeho žlábkovitě složené, obě hrsti v jedno spojené“ – v přeneseném významu pak: „to, co se v přehršť vejde“. Více zajímavostí k tomuto slovu najdete například v tomto článku časopisu Naše řeč.

 

Co znamená slovo úmor?

Víte, proč se říká dřít až do úmoru? A co znamená slovo úmor? Dřít až do úmoru dnes znamená snažit se, namáhat se až do úplného vyčerpání, do padnutí. Volně též: hodně se lopotit, vyvíjet značné úsilí, makat. Původně to znamenalo dřít, dokud člověka neskolí smrt (srovnejme s udřít se až k smrti). Úmor tedy dříve znamenal smrt.

Slovo úmor se příbuzné se slovem mor, které pochází z praslovanského mor-ƅ (smrt), odvozeného od mříti. V přeneseném významu se pak začalo používat i pro ukončení (umoření) dluhu. Úmor tak dnes znamená i splacení jistiny dluhu. 

 

Proč se říká nechat někoho na holičkách?

Přece ho nenecháme na holičkách, říká se. Nebo také: Utekl a nechal je na holičkách. Ve slovníku se dočteme, že se v těchto obrazný úslovích vyskytuje nářeční slovo holička:

holička II-y ž. nář. 
1. též holinka: nedozrálé ovoce po odkvětu: holičky zežloutnou a opadají 
2. ve spojení: zůstal se svými záměry na holičkách > nedozrály, neuskutečnily se. Zůstat, octnout se, být, sedět na holičkách > být v koncích, nesnázích, ve velké tísni, nevědět si rady. Nechat někoho (sedět) na holičkách > opustit, zradit 
3. eufemismus pro: holá, nahá hýždě, zadnice: plácnout přes holičky (Baar)

Nechat někoho na holičkách tedy znamená nechat někoho bez pomoci, napospas osudu.

 

Proč se říká dokořán?

Slovo dokořán máme spojené s otevíráním okna. Lze otevřít dokořán i něco jiného? Nahlédneme-li do korpusu českého jazyka, zjistíme, že dokořán otevíráme i dveře, oči a ústa. Co to znamená? Otevřít něco dokořán znamená otevřít to zcela, doširoka, nadoraz. Ale kde se vzalo samotné slovo dokořán?

Slovo dokořán vzniklo z původního předložkového spojení do kořán. Tedy: otevřít dveře do kořán. Takže se ptejme znovu: Co to jsou kořány?

Je to zdánlivě prosté. Kořán či kořan je totéž co kořen. Ve starší literatuře dokonce najdeme „dokořán” ve tvaru „dokořen”. Otevřít něco dokořán tedy původně znamenalo otevřít nadoraz, beze zbytku, „i s kořeny” či chcete-li „až ke kořenům”. Jako když se vytrhne rostlina i s kořeny, tedy zcela.