Floskule blátivá a další dotěrný jazykový hmyz

Když jako copywriter píšete text, snažíte se o jedno.

Aby byl vybroušený jako diamant. Čistý. Přesný jako hodinky značky Copytime.

Havěť, která vám ho chce zaneřádit, číhá všude. A je jen a jen na vás, jestli svůj text ustrážíte. Patří k ní i automatismy, parazitické obraty a klišé, přičemž k těm nejdotěrnějším patří právě floskule.

Co je to floskule?

Že se vám na text přisála floskule, to poznáte jen tehdy, když o ní něco víte. Zajímavým, byť místy ledabylým studijním materiálem jsou třeba dva slovníky floskulí Vladimíra Justa. Ocitujme autora:

„Floskule je – ať už záměrné, účelové a obmyslné (propaganda, ideologie, reklama, kýč), nebo podvědomé, automatické a mechanické (móda, trendovost, snobský slang) – zakrývání, zdobení prázdna slovy. A to v rozpětí od pouhé „sebe-stylizace“ a „sebe-inscenace“ až po stylizaci a inscenaci skutečnosti. (…) Slova se floskulemi nerodí, ale vždycky teprve – nadužívaním, vyprázdněním, zastíráním a kontextem – stávají.“

V Novém akademickém slovníku cizích slov je charakterizována jako „nadnesené, bezobsažné, neopravdové, otřelé vyjádření, floskule: konvenční, společenská fráze; hanl. novinářská, politická fráze“

Najdou se pochopitelně i další práce. Podstata floskulí je tedy tímto vyjasněna. Nebo ne? Pro jistotu si ukažme pár příkladů.

Příklady floskulí

Umím si představit, že mé naléhání, abyste byli vůči floskulím obezřetní, by mohlo u některých z vás padnout na úrodnou půdu. Byl bych rád za to, kdyby se to týkalo drtivé většiny. Nicméně až čas ukáže, zda vám takové podání pomocné ruky k něčemu bylo. Především je to o tom, nebát se jít štěstí naprotis vypětím všech sil se snažit pečovat o vybroušenost sdělení, respektive textu. A zvládnout to pokud možno v krátkém časovém horizontu.

Vidíte? To nám to pěkně nabobtnalo. Učiněné semeniště. Nejlépe by bylo polít ty vypasené sviňky benzínem a zapálit. Pardon, samozřejmě jsem chtěl říct: a zapálit si.

 

Floskule nejfloskulovatější – Otomismus vulgaris

Ale vážně: všechny tyhle příživy musí z textu pryč. Zvláště když se mezi nimi vyskytuje i jeden z nejnebezpečnějších textových červotočů: Otomismus vulgaris. Jistě, mám na mysli obrat „je to o tom, že“. Nelelkovat a okamžitě likvidovat!

Kdosi kdysi dávno řekl (a pokud ne, tak budu první): „I kdyby copywriter sám byl ten největší šmudla na světě, jeho text musí být vybroušený a zářivý jako Koh-i-noor.“

No, a kdo má rád domácí úkoly, může výše uvedený zaneřáděný text přepsat do dezinfikované podoby. Až se vám to podaří, stačí ho vložit do komentářů pod článkem. Pak si společně své verze porovnáme.

Než se na to vrhnete, dejte se očkovat i proti dalším slovním parazitům. Vím, že atakují především mluvu, ale jistota je jistota. Doporučuju mít se na pozoru především před těmito:

 

Pokud vám článek pomohl, dejte o něm vědět ostatním – třeba pomůže i někomu dalšímu.

Dobrou noc a ať vás… však víte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *