Pokud jste četli předchozí tři části série o chybách copywriterů pozorně, nejspíš jste pochopili, jak snadno si může reklamní textař takzvaně naběhnout na vidle. Pomineme-li 7 slepých cest ke copywritingu, vykreslených v první části, mohli jste se do této chvíle seznámit s celkem 61 příklady zaškobrtnutí.

Teď si představíme dalších 16 chyb.

Tvary, patvary a jiné morfologické potvory

Mlsáte rádi? A když jako copywriter připravujete texty, přikusujete k tomu něco? Co třeba burger s hranolky? Nebo s hranolkami? Nebo dokonce s hranolkama?

Pokud váháte, zda je ten hranolek, nebo ta hranolka, tak jste tu správně. Čeká nás totiž výprava za podivnostmi vznikajícími například při skloňování a časování. Zkrátka, při zacházení s tvary slov.

Nechte se přesvědčit, že i v tak zdánlivě jednoduchých věcech, jako je například skloňování názvu obce Sušice, můžete udělat chybu. Nebo ten text o Sušici psal na web někdo jiný? (smajlík)

Tady je slíbený přehled:

 

Chyba #62: Aby jsi

Správně je: abys

Aby ses nepotentočkoval!… Cože? Kdo to řekl? Ať to byl, kdo chtěl, chválím ho za správné tvary. U zvratných sloves opravdu nepíšeme při spojení s ABY či s KDYBY patvary typu aby jsi se, kdyby jsi se. Správně je ABY SES, KDYBY SES.

U nezvratných sloves pak píšeme ABYS, KDYBYS. A samozřejmě také ABYCHOM, KDYBYCHOM. I když nám tyto tvary s -chom mohou ležet v žaludku, při psaní je ctíme. Jde totiž o tvarové pozůstatky starého „minulého času“ (aoristu) a je jim přes tisíc let.

Takové stáří (a odolnost, s níž se dožily 21. století), to už trochu úcty a ochrany zaslouží, nemyslíte? Opečovávejte je, jako by byly vaše vlastní. Cyril s Metodějem z vás budou mít radost!

 

Chyba #63: Bez jazyku

Správně je: bez jazyka

Kdo z vás používá ve druhém pádu tvar „jazyku“, ať se kousne do jazyka.

V šestém pádě sice můžete psát o jazyce i o jazyku, ale pro druhý pád žádná taková flexibilita neplatí. Snad z toho nebudete mít smrt na jazyku.

Uznávám, že v případě vyobrazeného produktového popisku může jít pouze o snahu vyhovět vyhledávači, respektive vadně zadávaným klíčovým slovům těch zákazníků, kteří si s češtinou nelámou hlavu. Ta možnost tu je. Ale kdo ví?

 

Chyba #64: Datumu

Správně je: datu

Dát datu v dativu tvar „datumu“? Dejte pokoj! A nabízet copywriterské služby na webu, kde vedle sebe šoupnete patvary „podle jazyku“ a „datumu“? To už chce hodně silný žaludek… 

 

Chyba #65: Jsi se

Správně je: ses

Zbláznil jsi se? (fuj!) Ne, opravdu jsem se nezbláznil. Ale nadchl jsem se pro češtinu – a pokud ses nadchla díky tomuto článku pro tento úžasný, bohatý jazyk a jeho pravidla i ty, potěší mě to. Platí to samozřejmě i pro pány.

 

 

Chyba #66: Neboj se to říct za ní

Správně je: Neboj se to říct za ni

Teda, aspoň doufám, protože… Vzpomínáte si na tuhle reklamu? Vyvolala svého času docela pozdvižení. Ne snad kvůli tomu, že v ní někdo zaměnil čtvrtý pád zájmene ONA za sedmý. Spíš kvůli tomu, že šlo o kampaň zaměřenou na zákazníky prostitutek (více zde). Kampaň byla namířena proti obchodu s bílým masem a proti zneužívání žen. Byla inspirována podobnou akcí, která proběhla v Jihoafrické republice pod sloganem „She Can’t Ask for Help“.

Kampaň tedy chtěla zákazníky prostitutek vyzvat k tomu, aby za sexuální pracovnice (které by se samy mohly bát to udělat) anonymně nahlásili případy vykořisťování a nedobrovolného poskytování sexuálních služeb.

Prostě: Aby to zákazníci řekli za ně. Nikoliv za nimi.

Případ je o to pikantnější, že si lze docela dobře představit takového souložícího zákazníka v poloze 77 (či jiné), jak TO říká ZA NÍ… Ptáte se, CO? To už je na představivosti každého soudruha.

(Nesmějte se, je to spíš k pláči. Mám na mysli samozřejmě to prznění češtiny.) Nebo to autor konceptu myslel právě takto? To by bylo geniální!

 

Chyba #67: Něco o mě

Správně je: něco o mně

Pro mě za mě, pište si to klidně pořád špatně. Ale nechtějte po mně, abych tomu tleskal. Nebo abych o tom psal dlouhé výkladové příspěvky. To mně za to vážně nestojí.

Mít tohle coby copywriter v hlavičce vlastní webové stránky? To by mě asi „vomejvali“,  to by se o mě nejspíš pokoušely mrákoty…

 

Chyba #68: Nohami

Správně je: nohama

Řeč je samozřejmě o dolních končetinách. Nikoliv o nábytku. Copywriter, který je schopen napsat „blondýnka s krásnými dlouhými nohami“, by zasloužil dostat přes… přes nohy. A nejen copywriter!

 

Chyba #69: Pomožte

Správně je: pomozte

Pomůžu a rád. Ostatně právě proto tu tyhle řádky smolím. V češtině je řada sloves, která vás mohou nachytat na švestkách. Sloveso pomoci je jedním z nich. Jednak vytváří tvary s -h- i -ž- (pomohu i pomůžu), jednak vytváří tvary rozkazovacího způsobu specificky (pomoz, pomozme, pomozte).

Ačkoliv jde o sloveso příslušné do 1. slovesné třídy k vzoru PÉCT, nenapodobuje ho na 100 % a dvojímu tvaru rozkazovacího způsobu (Pec! i Peč!, Upecte to! i Upečte to!) se vyhýbá.

Tvar pomožte najdete v obecné češtině, ale také ve slovenštině. Že by foukal vítr právě odtud? Nebylo by to v mém přehledu stovky chyb poprvé…

Upečme tu společně dohodu o užívání adekvátních tvarů sloves a pomozme klientům mít jazykově bezchybné reklamní materiály!

 

Chyba #70: S hranolkami

Správně je: s hranolky

Možná se ptáte, proč není správně s hranolkami. Nebo s hranolkama. Je to proto, že to, co si objednáváte, jsou malé hranoly. Nebo vám snad ty žluté bramborové „nudličky“ hranoly už dávno nepřipomínají? Škoda, ušetřili byste si přemýšlení, jak ten sedmý pád vlastně napsat.

Takže: Malý vrchol > vrcholek. Malý hranol > hranolek. Když jsou dva, jsou to hranolky. Když si zajdete do rychlého občerstvení nebo do restaurace, dostanete třeba rybu s hranolky. Pod stůl vám spadne hranolek, případně dva hranolky. Když jste hodně neopatrní, může tam skončit třeba i deset  hranolků. A s hranolky spadlými pod stůl se rovnou rozlučte, to asi nemusím připomínat.

Proto si hranolky dobře hlídejte – nejen při stolování, ale i při psaní.

Dobrou chuť!

 

Chyba #71: Strašecího

Správně je: Strašecí

Strašit vás i Strašecím, to mi nečiní žádné potěšení. Věřte mi. Ale když ono to Strašecí opravdu zaslouží trochu pozornosti. Ostatně i jako další vlastní podstatná jména (propria) středního rodu zakončená na -í.

Zatímco některá se mohou skloňovat i jako přídavné jméno (tedy podle vzoru jarní), u jiných to možné není. A v tom je kámen úrazu.

Tuhle bandu vlastních jmen se vám vyplatí si hlídat. A až pojedete z Jestřebího do Nižního – nebo zpátky z Nižní do Jestřebí, vyhněte se Strašecí na sto honů.

 

Chyba #72: Sušice

Správně je: Sušice (ale záleží, kterou obec máte na mysli)

Potenciál přehmatu v případě slova Sušice je nebývale vysoký. Místní možná chybu v jeho používání neudělají, ale vám by se to stát mohlo. Proč si to myslím?

Sušice je totiž past jako Brno. Vězte, že zatímco v Čechách se nachází obec Sušice, kde Sušice je v jednotném čísle, na Moravě najdete obec Sušice, kde Sušice jsou tvarem množného čísla.

Takže: Pokud jedete do Sušice, budete trávit čas v Čechách. Pokud jedete do Sušic, najdeme vás na Moravě. To jsou věci, co?

Předpokládám, že autor textu o balonovém létání v okolí Rabí nepromotuje službu, díky níž vás poženou vzduchem přes půl republiky…

 

Chyba #73: Vaše

Správně je: své 

Jestliže přivlastňovaná věc, osoba apod. patří nebo přísluší osobě (věci atd.), která je v daném sdělení ve větněčlenské pozici podmětu, používají se (až na výjimky) namísto tvarů obvyklého přivlastňovacího zájmena (můj, tvůj, její, váš atd.) tvary zájmena SVŮJ.

Pokud nesouhlasíte, můžete mi napsat své připomínky. Já vám k tomu sdělím své poznatky a uvidíme, k čemu se v závěru dobereme.

 

Chyba #74: Vemte

Správně je: vezměte 

Můžete se podívat do Pravidel českého pravopisu. Můžete se podívat do Příručky UJČ. Můžete se podívat i do Slovníku spisovné češtiny. Tvary vem, vemme, vemte, které pocházejí z obecné češtiny, v nich nenajdete.

Že vám přijdou normální? Chápu: Může vás plést to, že je znáte z frekventovaného užívání v řeči. Nebo z ustáleného obratu „Na to vem jed!“

Jenže nic z toho není argumentem pro to, abyste tyto nespisovné tvary používali v reklamních textech. Ledaže by snad váš reklamní text měl být lidově znějícím sloganem či komunikací stylizovanou do velice neformální roviny. Tam by to mohlo být funkční a částečně ospravedlnitelné.

Pro všechny případy si připomeňme i kodifikované tvary: vezmi, vezměme, vezměte.

 

Chyba #75: Více populárnější

Správně je: více populární

Je to mor. A mýtit mor až k úplnému vymýcení je náročný běh na dlouhou trať. Ale nemyslete si, tento jev (dvojkomparativ, tedy jakési křížení dvou typů stupňování přídavných jmen) už tu s námi nějakou dobu je. (Můžete si přečíst třeba tento článek nebo publikaci F. Daneše Malý průvodce po dnešní češtině z roku 1964.)

Jisté je jedno: Dvojkomparativní tvary do spisovné češtiny (zatím) nepatří. J. Šimandl je právem nazývá infekcí a nezbývá než doufat, že češtinu zcela nezamoří.

Protože jde o zajímavý jev, jemuž je dobré rozumět, dovolte mi citovat: „Jakousi vstupní branou (této) infekce jsou jednak příliš autonomně cítěné frazémy a koreláty (čím dál víc paradoxnější; tím víc srozumitelnější, čím víc…), jednak korektní vyjádření, v nichž víc netvoří se sousedním komparativem syntagma (o to více centralističtějších voličů by mohlo…). Nejde o jev zcela nový: vzrůstá jen jeho frekvence a s ním i nápadnost.“ ŠIMANDL, J. Morfologická problematika v jazykové poradně. Naše řeč, 2000, roč. 85, č. 3, s. 126–127.

Vytváření nesprávných tvarů (je více dražší a více populárnější) je tedy motivováno chybnou analogií podle zažitých frazémů: Teď je to srozumitelnější. > Je to srozumitelnější, čím dál víc. > Je to čím dál víc srozumitelnější. (…No, a průser je na světě.)

 

Chyba #76: Zaujmutí

Správně je: zaujetí

Slovotvorba je krásný, avšak velice specifický obor. Jakkoli vám nabízí přehršel prostředků, jimiž můžete vytvářet nová slova, předkládá také popis pravidel, která se při tom uplatňují. A až zařazení nově utvořeného slova mezi spisovné výrazivo (typicky uvedením v některé z příruček či slovníků spisovné češtiny) z něj učiní stavební kámen vhodný pro váš text.

Napsali byste jako copywriter do katalogu slovo KÝBL? Nenapsali.

Napsali byste do textů pro e-shop VOTVÍRACÍ doba? LEJZROVÁ tiskárna? A co DLOUHOTRVAJÍCNOST? DÝLKA? ROZUMIJOU?

Tak vidíte. Ani jedno z nich do spisovného jazyka nepatří a do běžných reklamních textů rovněž ne. Stejně jako zaujmutí.

 

Chyba #77: Znaméncích

Správně je: znaménkách

Někdy je hranice mezi správným (spisovným) a nesprávným (nespisovným) sakra tenká. Někdy o tom, na jakém břehu stojíte, může rozhodovat jediné písmeno (téct × týct, zamést × zamíst, okno × vokno, horami × horama).

Nebo dvě, jako v případě koncovky 6. pádu množného čísla slova ZNAMÉNKO.

Pokud si někdo na nesprávném tvaru „znaméncích“ chce ve svých textech trvat coby na známce punku, je to jeho věc. Ostatním v souladu s PČP vřele doporučuju tvar „znaménkách“.

 

 

Tady krátká exkurze do říše tvarosloví končí. Ale nebojte se – stačí kliknout na červené tlačítko a jako mávnutím kouzelného proutku se přenesete za dalším dobrodružstvím.

Tentokrát na vás bude čekat boj s čárkami. A taky na vlastní oči uvidíte jedno vyšinutí! Tak tedy: Pojďme na to!

 

POKRAČOVAT K 5. ČÁSTI