Čárka před spojkou než

Aneb: Vše, co jste chtěli vědět o spojce než, ale báli jste se na to zeptat!

Máte zmatek v tom, kdy se před spojkou než píše čárka a kdy ne? Určitě nejste sami. Ale proti ostatním máte výhodu: díky tomuto článku si to konečně ujasníte!

Často na toto téma slýchám protichůdné názory. Zrovna nedávno se v jedné facebookové skupině rozhořel spor o psaní čárky před spojkou než. Bylo to kvůli plakátu na Nespresso, respektive kvůli textu BLÍŽ NEŽ MYSLÍTE, který se na něm nachází.

Spor došel dokonce tak daleko, že strana S ČÁRKOU citovala stejné pravopisné pravidlo Internetové jazykové příručky ÚJČ jako strana BEZ ČÁRKY – aniž by z něj jednotlivé strany vyvodily shodný závěr.

 

Jak to tedy s psaním čárky před spojkou než je?

Pravidla mluví jednoznačně. Než se jimi ale budeme zabývat, je zásadní mít jasno v několika věcech:

 

Pár vět o spojce než

Spojka než je obvykle spojka podřadicí. Existují ovšem zvláštní případy, kdy funguje jako spojka souřadicí. Slovník spisovného jazyka českého o ní uvádí:

nežponěk. zast. a kniž. nežli sp. (před než se čárka píše, uvozuje-li větu n. polovětnou vazbu) 

I. podřadicí 

1. s významem srovnávacím, po 2. stupni n. výrazech znamenajících větší míru, odlišnost n. přednost připojuje větné členy n. věty vyjadřující srovnávané osoby, věci n. děje: starší než já; silnější než smrt; stálo ho to víc nežli týden práce; lepší něco než nic; lépe pozdě než nikdy; je to dál než z Brna do Prahy; dělal víc, než byl povinen; raději padne, než by ustoupil; je příliš zkušený, než aby tomu věřil; než žít v ponížení, volil smrt; (je-li v obou větách týž podmět, čárka před než se psát nemusí:) více seděl než ležel 

2. s významem omezovacím po záporu n. po větě záp. smyslu (odchylkou i ve větě kladné), připojuje větné členy n. věty vyjadřující to, čeho se popření netýká; toliko, jenom, leč: neznal nic jiného než práci; nelze jet jinudy než oklikou; nezbylo mu nic než hromádka knih; nestalo se mu nic, než že se polekal; nic si nepřál, než aby jeho děti byly šťastné; – stálo ho to než několik korun, spr. jen 

3. s významem časovým uvádí závislou větu, jejíž děj nastal n. nastane později než děj věty řídící: než se nadáli, byli v Praze; byl zpátky, než bys deset napočítal; (dříve) nežli vstoupil, zaklepal; než naše země nabyla své tvářnosti, uplynula velmi dlouhá doba; každé slovo si dobře rozmysli, nežli je vyslovíš 

4. s významem časovým uvádí závislou větu, kt. vyjadřuje, jak dlouho potrvá děj věty řídící: počkej na mne, než se obléknu; nežli mi to opravíte, něco obstarám; to se načeká než dostane odpověď 

 

II. souřadicí (poněk. zast. a kniž. spojuje souřadné věty n. větné členy stejné platnosti)

1. s významem odporovacím; ale, avšak, však, leč: čekali ho určitě, než on nepřišel; málo zaslechl, než i to jej zarmoutilo; často se dostal do tísně, než strýc vždy pomohl 

2. s významem stupňovacím n. zesilovacím; ale, ba, leč (před než se zprav. píše čárka): nejen ve dne, než i v noci

Nás bude především zajímat vystupování spojky než při podřazování.

 

Věta a větný člen

Nejprve je ale nezbytné ujasnit si pojmy jako věta a větný člen. A rozdíl v nich.

Věta je základní jazyková jednotka, charakterizovaná mimo jiné především přítomností přísudku. Věta se skládá z větných členů.

Základními větnými členy jsou podmět a přísudek. Podmět může být ve větě nevyjádřený. Porovnejte: Petr odešel. versus Odešel. Tedy i tyto případy jsou větou: Prší. Zívá. Už není. Bude. Čti!

Dalšími (tzv. rozvíjejícími) větnými členy jsou přívlastek, předmět, příslovečné určení a doplněk.

Proč se tím zabývám? Protože pro pochopení pravidel týkajících se psaní čárky před spojkou než je to podstatné, klíčové.

Druhou důležitou věcí je pak uvědomit si, že někdy dochází k záměrnému vypouštění (nevyjádření) některých větných členů (elipsa, elize).

 

Pravidla pro psaní čárky před spojkou než

Kdo rád hledá pravidla online, ten vyjde z Internetové jazykové příručky Ústavu pro jazyk český. Zde se píše:

Spojka než

Pro kladení čárky před spojku než není rozhodující počet slov, který po ní následuje. Záleží na tom, zda tato slova tvoří větu, nebo nikoli. V prvním případě je čárka namístě: Starosta udělal pro tuto věc víc, než mu předpis ukládal.

Následuje-li po spojce než pouze větný člen, a to jiný než přísudek (srov. níže typ víc ležel(,) než seděl), tzn. že tato část věty neobsahuje určité sloveso, čárka před spojku nepatří: Má lepší auto než já. Příspěvek se zhodnotí mnohem více než většina jiných finančních investic. Průměrnou mzdu mají tito pracovníci vyšší než jejich služebně starší kolegové nedosahující dnešních zpřísněných kvalifikačních standardů pro výkon práce v servisních střediscích.

Tady se zastavme. Co z této části pravidla vyplývá?

Vyplývá z toho, že všechny případy, kdy za spojkou než nenásleduje věta, je na místě psát bez čárky.

A také: Že ve všech případech, kdy za spojkou než následuje věta, je na místě psát před touto spojkou čárku – s výjimkou případů, kdy jde o několikanásobný přísudek (viz níže) nebo kdy jde o spojení s infinitivem (viz zcela dole).

Všimněme si také, že pravidlo neříká vůbec nic o tom, kolik slov se nachází před spojkou než. Je tomu tak proto, že je to irelevantní.

 

BEZ ČÁRKY

S ČÁRKOU

Spí víc než já. Spí víc, než by měl.
Má lepší auto než kdy před tím. Má lepší auto, než měl jeho soused.
Je to jiné pravidlo než minule. Je to jiné pravidlo, než tvrdíte.
Udělal víc než vy všichni dohromady. Udělal víc, než mu zadání ukládalo.
Má vyšší plat než jeho kolega. Má vyšší plat, než si zaslouží.
Opustil ji po více než 20 letech. Opustil ji dřív, než bys řekl švec.
Nemá nic než svoje ruce. Nemá jinou volbu, než aby nás požádal pomoc.
Bude tu dřív než Petr. Bude tu dřív, než si myslíte.
Je to blíž než tvůj byt. Je to blíž, než si myslíš.
Nic než národ. Nic, než jak dopadne, ho nezajímalo.
Dál než Praha. Dál, než se zdá.
Víc než čokoláda. Víc, než bys snědla.
Hlouběji než na dno studny. Hlouběji, než dosáhl.

 

Druhá část pravidla se vyjadřuje k případům několikanásobného přísudku, potažmo vzniku souvětí souřadného:

Věty, v nichž jsou spojkou než spojeny dva nerozvité přísudky nebo přísudky rozvité společným větným členem při stejném podmětu, lze chápat jako spojení složek několikanásobného přísudku a psát je bez čárky: Víc ležel než seděl, nebo jako souvětné spojení dvou vět a psát je s čárkou: Víc ležel, než seděl.

 

Několikanásobný přísudek versus souvětí – psaní čárky u spojky než

Někteří diskutující snad opírali své tvrzení o tuto část znění pravidel. Zřejmě se domnívali, že v případě BLÍŽ(,) NEŽ MYSLÍTE jde o několikanásobný přísudek. Zde je třeba si ujasnit rozdíl mezi několikanásobným přísudkem a souřadně (či jinak) spojenými přísudky, které tvoří souvětí o dvou (či více) větách. Tabulka níže doufejme ozřejmí rozdíl každému, přidám k ní i odkaz na teoretický výklad.

NĚKOLIKANÁSOBNÝ PŘÍSUDEK

SOUVĚTÍ (SOUŘADNÉ)

 Zahradník ryl, kopal a kypřil půdu. Zahradník ryl půdu a u toho pil pivo.
 Celý večer jsem přemýšlel a dumal o všem možném. Celý večer jsem přemýšlel o všem možném a pak si šel zacvičit do nedaleké tělocvičny.
 Chlapec vřeštěl a kníkal jako pavián. Chlapec vykřikl a rozběhl se.
 Copywriter čmáral a škrtal.  Copywriter přepisoval text a pískal si u toho.
Enzymy urychlují a zhospodárňují chemické děje.  Enzymy se nacházejí v těle a urychlují různé procesy.

 

Kdo by potřeboval ještě jednu nápovědu, může se začíst do tohoto výkladu.

Je nicméně zřejmé, že tuto výkladovou pasáž jsme si mohli odpustit, protože v inkriminovaném textu BLÍŽ(,) NEŽ MYSLÍTE funguje než jako spojka podřadicí (uvozuje vedlejší větu příslovečnou srovnávací) a pomáhá konstituovat to, co zbylo ze souvětí podřadného (JSTE/NACHÁZÍTE SE/BUTIKY SE NACHÁZEJÍ) BLÍŽ, NEŽ (SI) MYSLÍTE. Tedy tu o několikanásobném přísudku ani o souvětí souřadném nemůže být řeč.

Ano, věta za spojkou poskytuje informaci o míře vzdálenosti vyjádřené oním BLÍZKO/BLÍŽE. Tedy původně: JSTE BLÍZKO/BUTIKY JSOU BLÍZKO. Jak moc blízko jste/jsou? (míra)  Jste/jsou blíže, než si myslíte.

Tady bychom mohli výklad ukončit. Ale dořekněme ještě pár maličkostí, které by se nám mohly hodit příště:

 

Psaní čárky před spojkou než s infinitivem

Ocitujme opět pravidlo z IJP ÚJČ: Následuje-li po než infinitivní konstrukce, chápeme ji jako větný člen a čárku nepíšeme: Nezbylo nám než dojet zbytek závodu jen s nutnou rezervou pitné vody. S financemi je možno naložit i jinak než jen střádat mince do prasátka. Je to lepší než přelívat moře naběračkou. Nevidím jiné východisko než jednat i s ním. Zodpovědná vláda nemůže jinak než se celou záležitostí zabývat. Bylo to lepší než přesvědčovat všechny o něčem, co stejně pochopí až po vlastní realizaci. Cokoli bylo v té chvíli lepší než snažit se za každou cenu vlichotit do ministrovy přízně.

 

BEZ ČÁRKY (INFINITIV)

S ČÁRKOU

Je to lepší než koktat. Je to lepší, než kdyby koktal.
Bude to rozumnější než se o tom celé dny pořád dokola neústupně hádat. Bude to rozumnější, než kdybychom se o tom celé dny pořád dokola neústupně hádali.
Nemohu jinak než s ním v této věci bezvýhradně souhlasit. Nemohu jinak, než že v této věci vyjádřím svůj bezvýhradný souhlas s ním.

 

Jak psát čárku u spojovacího výrazu dříve než

V případě textů, v nichž se vyskytuje „dříve než“, je třeba mít se na pozoru. Musíte totiž správně odlišit složený spojovací výraz (dříve než) od situace, kdy vedle sebe stojí příslovečné určení času (dříve) a podřadicí spojka (než).

Ukažme si to na příkladech:

SPOJOVACÍ VÝRAZ DŘÍVE NEŽ (VEDLEJŠÍ VĚTY PŘÍSLOVEČNÉ ČASOVÉ)

Dříve než se rozloučíme, dovolte mi pronést pár slov. > Rád bych, dříve než se rozloučíme, pronesl pár slov. (souvětí funguje i po vypuštění „dříve“) > Rád bych, než se rozloučíme, pronesl pár slov.

Podobně:

Možná by stálo za to, dříve než vybuchnete vzteky, si to ještě jednou důkladně přečíst. > Možná by stálo za to, než vybuchnete vzteky, …

Pořádně každý z těch balvanů, dříve než je jeřáb začne spouštět na zahradu, prohlídni a očisti.

Copywriter by měl pokaždé, dříve než klientovi odevzdá finální text, dát svůj výtvor k přečtení ještě někomu dalšímu.

V těchto případech se čárka píše už před prvním slovem spojovacího výrazu. Tedy tak, jako u všech ostatních složených spojovacích výrazů (i když, a proto, i kdyby, hned jak, ještě než aj.). Je docela možné, že zdánlivá podobnost složeného spojovacího výrazu DŘÍV(E) NEŽ a slov BLÍŽ(E) NEŽ někoho svedla k tomu domnívat se, že jde o syntaktickou analogii, a tudíž lze spojení psát bez čárky. Bohužel, o žádnou takovou analogii nejde.

 

KOEXISTENCE DŘÍVENEŽ U VEDLEJŠÍCH VĚT PŘÍSLOVEČNÝCH SROVNÁVACÍCH

Přijel dříve, než jsme ho očekávali.

Voda nám dojde dříve, než nás někdo najde.

Nakonec to nebude tak dlouho trvat a dohodneme se dříve, než jsme předpokládali.

Možná, že to pochopí dříve než ty. (zde čárka samozřejmě není, protože za než nenásleduje věta/přísudek)

Porovnejme si obě výše probrané skupiny vedlejších vět s NEŽ v přehledné tabulce:

VV PŘÍSLOVEČNÁ ČASOVÁ

VV PŘÍSLOVEČNÁ SROVNÁVACÍ

Přijdu, hned jak to uklidím. Přijel dříve, než jsme ho očekávali.
Možná bychom si mohli, dříve než budeme pokračovat, dát pauzu. Voda nám dojde mnohem dříve, než nás tu někdo najde.
Emigrovali, ještě než dokončila školu.  Udělal to později, než jsme se dohodli.
Zahlédl jsem ho, než se ozvala ta rána. Stálo to víc, než tvrdil.
 Probudil se, než začal nálet. Přistával blíž, než bylo potřeba.

 

Závěr

Pro shora diskutovaný text na plakátu (BLÍŽ(,) NEŽ MYSLÍTE) je možné udělat pouze jeden závěr: Je na místě ho psát s čárkou před spojkou než.

Není pravda, jak by někdo mohl tvrdit, že pro neúplné souvětné konstrukce (kde je neúplnost způsobena elizí) neplatí pravidla o psaní čárek. (viz tabulka níže).

S ČÁRKOU

S ČÁRKOU

Pes, který štěká, nekouše. Hele! Pes, který štěká!
Ukážu vám ulici, která často měnila jména. To je ona: Ulice, co střídá jména.
Dal mi svůj pas pro případ, že bych ho potřeboval. Tady je můj pas. Pro případ, že bys ho potřeboval.
Jste to, co jíte. Dejte mi to. Co? No přece tohle! To, co jíte!
Jsou blíž, než myslíte. Kde že jsou? Blíž, než myslíte.

 

Ať už by původní znění sloganu bylo (před vynecháním) BUTIKY JSOU BLÍŽ, NEŽ SI MYSLÍTE nebo NÁŠ NEJBLIŽŠÍ NESPRESSO BOUTIQUE JE BLÍŽ, NEŽ SI MYSLÍTE (nebo jiné, analogicky variované), čárka před spojkou než v něm zůstane z důvodu, který uvádí pravidlo o následující větě/přísudku z Internetové jazykové příručky. A tato čárka před než ve sloganu zůstane i po všech kontextových „vynechávkách“.

Stejně tak neexistuje pravidlo, podle nějž by bylo možné ve sloganu BLÍŽ(,) NEŽ MYSLÍTE čárku vynechat. Slogan nepředstavuje ani variantu s infinitivem, ani variantu se složeným spojovacím výrazem dříve než, ani variantu s několikanásobným přísudkem, tedy typ Spíš tone(,) než plave.

Pokud o nějakém takovém pravidlu víte, určitě mi jeho znění pošlete. Děkuju předem!

 

Kam dál?

Přečtěte si, kdy se píše čárka před spojkou a – v tomto článku najdete desítky příkladů!

Pokud si chcete otestovat, jak na tom s psaním čárky před spojkou než jste, zkuste tento krátký, zábavný test:

 

Samozřejmě můžete vyzkoušet i některý z těchto zábavných testů.

 

 

Ke studiu:

http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=154&dotaz=ne%C5%BE

http://prirucka.ujc.cas.cz/?ref=154&id=152#nadpis12

https://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/doc/manuals/cz/t-layer/html/ch07s04s02.html#cpr2.3

https://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0/doc/manuals/cz/a-layer/html/ch03s04.html

http://docplayer.cz/33687532-16-zpusobove-propozice-1.html

http://emsa.ff.cuni.cz/16.23.31

 

Plakát

 

Pošli to dál