Copywriting

Psaní čárky před spojkou a

Váháte, kdy před spojkou a psát čárku a kdy ne? Připadají vám odborné výklady o psaní čárky před spojkou a nesrozumitelné? Seznamte se s desítkami příkladů, díky nimž se v problematice snáze zorientujete, a už nikdy při psaní čárek nechybujte. Na závěr si můžete zkusit i malý test!

Situace, kdy je nutné napsat před spojkou a čárku, lze rozdělit do tří základní skupin:

  1. Psaní čárky vynucené poměrem mezi souřadně spojenými větnými členy či větami
  2. Psaní čárky motivované vložením
  3. Psaní čárky motivované situací s různovětnou spojkou

 

1. Psaní čárky vynucené poměrem mezi souřadně spojenými větnými členy či větami

Použití spojky a mezi souřadně spojenými větnými členy ve slučovacím poměru známe všichni: Dědeček a babička. Seděl a naříkal. Unavený a hladový (hoch). Rychle a zběsile. Na statku a v chaloupce. My máme syna a oni mají dceru. (Co je souřadnost si můžete přečíst například zde.)

Stejně tak víme, že v těchto případech se před spojkou a čárka nepíše. (Více o slučovacím poměru a psaní čárky v něm najdete například zde.)

Podívejme se ale na příklady, kdy je mezi souřadně připojenými větnými členy jiný než slučovací poměr. U nich platí, že před příslušným spojovacím výrazem píšeme čárku (i v případě, že je jeho součástí spojka a):

 

Případy s odporovacím poměrem

K odporovacím spojkám typicky řadíme spojky ale, avšak, však, ovšem, leč, nýbrž, naopak, nicméně, jenže, jenomže. V odporovacím poměru mezi větnými členy (či větami) ale může figurovat i spojka a. V takovém případě před ní píšeme čárku. Že jde o odporovací poměr poznáte podle toho, že spojku a můžete v daném spojení nahradit jinou odporovací spojkou (ale, avšak atd.), aniž dojde ke změně významu.

 

Krásný, a také příliš drahý oblek. (= krásný, ale také příliš drahý)

Měli přijít oba, a on nedorazil. (= ale on nedorazil)

Těšil se, a oni ho nakonec nepozvali. (= ale oni ho nepozvali)

Stál, čekal, a zelená ne a ne naskočit. (= ale zelená ne a ne naskočit)

 

Použití spojky a v těchto kontextech nám může přijít poněkud nepřirozené a zvláštní, protože je mnohem běžnější v nich použít některou z klasických odporovacích spojek (nejčastěji ale). Je nicméně dobré si zapamatovat, že i spojka a může v těchto případech figurovat a že to má dopad na interpunkci.

 

Spojka a může být také součástí víceslovných odporovacích spojovacích výrazů, jako jsou např. a přitom, a přesto, a zatím, a přece:

 

Kvalitní, a přesto velice levný (nábytek)

Jezdil rychle, a přece bezpečně.

 

Neučil se, a přece tu zkoušku udělal. Vyhrál oba závody, a přitom ani neumí lyžovat. Pozval mě na návštěvu, a zatím ani neměl kde bydlet. (a přitom/ale). Hlásil se na práci tlumočníka, a zatím neuměl jediný cizí jazyk. Je červenec, a přesto je venku zima a sychravo.

 

Tím pádem musíme i tyto případy započítat mezi situace, kdy se před „a“ objeví čárka.

 

Případy se stupňovacím poměrem

Jde o případy, v nichž je spojka a součástí víceslovných stupňovacích spojovacích výrazů: a dokonce, a nadto, a k tomu, a navíc, a ještě navrch.

 

Takové víceslovné spojovací výrazy pro stupňování se uplatňují jak mezi souřadně spojenými větnými členy, tak mezi souřadně spojenými větami. Stupňovací poměr poznáte mimo jiné podle toho, že užitý spojovací výraz můžete nahradit spojkou „ba dokonce“ – aniž se změní význam sdělení.

 

Vzdělaní, a navíc jazykově vybavení uchazeči

Zpíval, a dokonce i tančil.

Napsal řadu fejetonů a povídek, a dokonce i román.

Otevřeli pobočku v Římě, a nadto i v Sydney.

Vytvářel bannery, a nadto se staral o e-mailing.

Propustili ji z práce, a k tomu jí exekutor zabavil dům.

 

Možnosti psaní bez čárky

V posledních letech se však v těchto případech (s výjimkou výrazu a dokonce) připouští i psaní bez čárky, tedy:

 

Vzdělaní a navíc jazykově vybavení uchazeči

Otevřeli pobočku v Římě a nadto i v Sydney.

Propustili ji z práce a k tomu jí exekutor zabavil dům.

 

 

Případy s důsledkovým poměrem

Mezi souřadně spojenými větnými členy či větami může existovat ještě jiný vztah. O spojení se v jeho případě starají spojky proto, tudíž, tedy apod. Hovoříme o poměru důsledkovém. V rámci našeho výkladu o psaní čárky nás budou zajímat především ty důsledkové spojovací výrazy, které obsahují spojku a: a proto, a tedy, a tak, a tudíž, a tím apod.

 

Jak je patrné z následujících příkladů, čárku píšeme bez ohledu na to, zda spojovací výraz spojuje větné členy, nebo celé věty:

 

Špičkový, a proto dosti drahý televizor

Zkušený, a tudíž velmi žádaný copywriter

Udělal to rychle, a tedy nedbale.

Přiběhl včas, a tak jsme ho mohli pozdravit.

Neuvázal řádně lano, a tím všechny vystavil nebezpečí.

Neměl hlad, a proto to nesnědl.

Ponocoval, a tak druhý den zaspal.

 

Možnosti psaní bez čárky

Je u těchto spojovacích výrazů možné psaní bez čárky? Ano, ale pouze v případech tzv. slabého důsledkového poměru. Takový slabý vztah můžete najít mezi větami tehdy, když druhá část víceslovné spojky nestojí bezprostředně za a, nýbrž stojí dále ve větě (uvnitř následující věty). V těchto případech je možné si vybrat: psát s čárkou, nebo bez čárky:

 

Opět nic nenašel(,) a rozhodl se tedy pozvat profesionály.

Pracoval přesčas(,) a přišel si proto na hromadu peněz.

Má řidičský průkaz(,) a může tudíž pracovat i jako taxikář.

Sebrala telefon Otovi i Petře(,) a ani jeden z nich tak nemohl zavolat domů.

Jde o poměr stupňovací, a čárku bychom před nebo tedy měli napsat.

 

Případy s vysvětlovacím poměrem

Na závěr si připomeňme ještě dva víceslovné spojovací výrazy: spojky a sice, a a to. Figurují mezi větnými členy (případně mezi větami) v poměru vysvětlovacím. Samozřejmě i v tomto případě se píše před a čárky:

 

Postupujete dál, a to bez ohledu na výsledky ostatních.

Máme nové sousedy, a sice manžele Veselých.

Budeme lovit jen tři druhy ryb, a to pstruhy, parmy a lipany.

Chybělo to nejdůležitější, a sice cena.

Jen s jednou věcí jsme nepočítali, a to s tak prudkým růstem inflace.

Shodli jsme se na dvou barvách, a sice zelené a oranžové.

 

Pozor, je důležité nezaměňovat vysvětlovací spojovací výraz a to s volným připojením spojky aukazovacího zájmene to:

 

Je třeba vytrvat, a to až do konce. (spojka A TO)

x

Najednou začala plakat a to mne vyvedlo z míry. (TO je zde zájmenem, které odkazuje k plakání)

 

Chci něco jiného, a to nové sedlo. (spojka A TO)

x

Uzdu a to nové sedlo ti rád prodám. (TO je zde zájemenem, které kontextově odkazuje ke konkrétnímu sedlu)

 

Koupil si nové auto, a to SUV. (spojka)

X

Cadillac si nechám a to SUV asi prodám. (zájmeno)

 

 

2. Psaní čárky motivované vložením

V této části si ukážeme případy, kdy se před spojkou a píše čárka z jiného důvodu, než je souvislost čárky s příslušným významovým poměrem mezi souřadně spojenými větnými členy (či větami).

Půjde o případy, kdy je psaní čárky vynuceno potřebou oddělit uvnitř věty element, který byl do věty (či souvětí) vložen. Může jít například o:

  1. oslovení
  2. vsuvku (parenteze)
  3. volný přívlastek
  4. volný přístavek
  5. vloženou vedlejší větu

Všechny těchto pět možností má tu vlastnost, že se uvnitř věty (či souvětí) oddělují čárkami z obou stran. Tedy pokud nestojí na samém konci věty – pak jsou zprava odděleny tečkou (viz: Nestůj tady, Petře.)

  1. Nestůj tady, Petře, a jdi domů.
  2. Zaplatím, chcete-li to vědět, a půjdu domů.
  3. K Vánocům dostal auto, připomínající svým vzhledem spíše tank, a nové závodní lyže.
  4. Jako poslední přišli Tomáš Dvořák, mistr světa v desetiboji, a Karel Hálek.
  5. Chtěl vědět, kolik je hodin, a hledal, koho by se zeptal.

 

Ukažme si jednotlivé případy vkládání na větách před vložením a po vložení:

Oslovení:  Stůjte v klidu a dívejte se do objektivu. >>> Stůjte v klidu, pane řediteli, a dívejte se do objektivu. (SVČ:, pane řediteli,)

Vsuvka: Stůjte v klidu a dívejte se do objektivu. >>> Stůjte v klidu, vážně to říkám naposledy, a dívejte se do objektivu. (V:, vážně to říkám naposledy,)

Volný přívlastek: Stál na samém konci cesty a díval se do objektivu. >>> Stál na samém konci cesty, zablácené od nočního deště, a díval se do objektivu. (VP:, zablácené od nočního deště,)

Volný přístavek: Stál tam Mirek a vedle něj nějaký fotograf. >>> Stál tam Mirek, syn zdejšího starostya vedle něj nějaký fotograf. (VP:, syn zdejšího starosty,)

Vložená vedlejší větaStál na samém konci cesty a díval se do objektivu. >>> Stál na samém konci cesty, kde se les měnil v louku, a díval se do objektivu. (VVV:, kde se les měnil v louku,)

A teď již podrobněji:

 

Oslovení

Všimněme si, jak ve větách s oslovením oddělujeme oslovení čárkami od zbytku věty:

Petře, neruš. Stůjte rovně, děti. Proto vám chci, moji milí přátelé, za všechno poděkovat.

Jestliže se rozhodneme oslovení užít v souvětí souřadném, kde jsou věty spojeny spojkou a ve slučovacích poměru, vznikne situace, kdy se v důsledku vložení oslovení píše před spojkou a čárka:

 

Už toho nech a pojď mi pomoct. (bez čárky) >>> Už toho nech, kámo, a pojď mi pomoct.

Děkuji vám a přeji vám dobrou chuť. (bez čárky) >>> Děkuji vám, vážení spoluobčané, přeji vám dobrou chuť.

Chci tě vzít na výlet a pak bychom mohli jít do kina. (bez čárky) >>> Chci tě vzít na výlet, babičko, a pak bychom mohli jít do kina.

 

Připomeňme v této souvislosti i případy s citoslovcem na začátku věty, mezi nimiž najdeme i takové, kdy citoslovce stojí v pozici před spojkou aBác, a váza skončila na podlaze. Jé, a jak se jmenuje? a tak podobně.

 

Vsuvka (parenteze)

Chcete-li si připomenout, co je to vsuvka, opět vám doporučuju Internetovou jazykovou příručku. Zatímco u některých typů vsuvek lze od psaní čárek před vsuvkou a za vsuvkou upustit (Můžete mi prosím pomoci?), u dalších to možné není. Například u těch, které si zachovávají větnou povahu:

 

Polovinu peněz jsem utratil, snad prominete, a zbytek jsem vrátil.

Přijedeme čtyři, tedy doufám, a švagr dorazí ve dvou.

Můj otecsmím-li mu tak říkat, a moje matka se vzali v Las Vegas.

 

Přívlastek volný

Při rozvíjení větných členů přívlastkem může nastat situace, kdy je takový větný člen rozvit přívlastkem volným v postpozici. Tedy přívlastkem volným, který stojí za rozvíjeným větným členem. Takový přívlastek je, narozdíl od přívlastku těsného, oddělen čárkou: Vyhrál nejstarší účastník, běžící s číslem 100. Vzpomněl si na svou matku, žijící tou dobou už v zahraničí.

V případě, že přívlastkem volným v postpozici věta/souvětí nekončí, je oddělen čárkami z obou stran. Tak může nastat situace, že se volný přívlastek v postpozici ocitne před spojkou a – i s čárkou, kterou je oddělen:

 

Vyhrál nejstarší účastník, běžící s číslem 100, na druhém místě doběhl jeho bratr. 

Vzpomněl si na svou matku, žijící tou dobou už v zahraničía rozhodl se jí napsat dopis.

Zahleděl se na její fotografii, stále ještě notně zaprášenou, a rozplakal se.

 

Přístavek volný

Přístavek je větný člen (nikoli věta), jehož podstatou je to, že označuje totéž co větný člen předchozí, jen jiným způsobem. (IJP) Může být zařazující, hodnotící, shrnující, konkretizující, výčtový či vysvětlující. Jako takový může být samozřejmě uplatněn i v pozici před spojkou a.

Volný přístavek, podobně jako je tomu u volného přívlastku, oddělujeme od zbytku věty čárkou/čárkami. Proto lze snadno konstruovat věty/souvětí, kde užití volného přístavku vynucuje použiití čárky před spojkou a:

 

Jako poslední přišli Tomáš Dvořák, mistr světa v desetiboji, a Karel Hálek.

Navštívili jsme Canberru, hlavní město Austrálie, a Sydney.

 

Vedlejší věta vložená

Psaní čárky u vedlejší věty vložené činí problém velkému množství uživatelů češtiny. Zapomínají na to, že v případech, kdy souvětí touto větou nekončí, je nutno ji oddělit čárkou i zprava: Zeptal se, jestli je to věta vložená, protože ho to zajímalo.

Přitom pro psaní čárky/čárek u vedlejší věty vložené můžeme uplatnit stejný postup, jako u jiných vložených konstrukcí (viz výše):

 

Řekni mi, jakou máš velikost, a pak něco vybereme.

Lidé, kteří mají dostatek zkušeností, by s přihlášením se na tuto pozici neměli váhat.

V místech, kde jsme předtím nikdy nebylijsme našli nejvíce hřibů.

 

3. Psaní čárky motivované přítomností různovětných spojek

Nejprve si řekněme, kdy hovoříme o různovětných spojkách. Je to tehdy, když se za sebe seřadí spojky, z nichž každá patří k jiné větě, respektive k jinému větnému vztahu. Ukažme si několik příkladů:

Petr šel domů. Přecházel přes koleje. Při přecházení klopýtl. >>> Petr šel domů a klopýtl, když přecházel koleje. >>> Petr šel domů, a když přecházel přes koleje, klopýtl.

Tedy: Zatímco spojka a zde signalizuje souřadné slučovací spojení vět Petr šel domů a Petr klopýtl, spojka když uvozuje vedlejší větu příslovečnou, která blíže upřesňuje, kdy klopýtl: (v okamžiku, když přecházel přes koleje). Jde tedy o vztah podřadnosti věty vedlejší (když přecházel přes koleje) k větě hlavní (klopýtl): Klopýtl, když přecházel přes koleje.

 

Další příklady různovětných spojek

Chtěl ji pustil. Ale nakonec si to rozmyslel. Bál se. >>> Chtěl ji pustit, ale nakonec si to rozmyslel, protože se bál. >>> Chtěl ji pustit, ale protože se bál, nakonec si to rozmyslel.

Poslal ho na nákup. Sám si lehl na gauč. Přestože měl spoustu práce. >>> Poslal ho na nákup a sám si lehl na gauč, přestože měl spoustu práce. >>> Poslal ho na nákup, a přestože měl spoustu práce, sám si lehl na gauč. 

Vylezu na žebřík. Otrhám všechna jablka. Udělám to, než se naděješ. >>> Vylezu na žebřík a otrhám všechna jablka, než se naděješ. >>> Vylezu na žebřík, a než se naděješ, otrhám všechna jablka.

 

V souvětí tohoto typu najdete kromě vět hlavních, které jsou od sebe odděleny souřadicí spojkou (a, ale, a dokonce, nebo atd.) také větu vedlejší: 

když přecházel přes koleje

protože se bál

přestože měl spoustu práce

než se naděješ atd.

 

Před podřadicími spojkami zpravidla píšeme čárku. V situaci, kdy se tyto spojky ocitají kvůli přeskupení vět v souvětí těsně za souřadicí spojkou (a, ale atd.), nepíšeme čárku před podřadicí spojkou, ale před celým spojkovým párem:

Špatně: Petr šel domů a, když přecházel řes koleje, klopýtl.

Správně: Petr šel domů, a když přecházel přes koleje, klopýtl.

Špatně: Poslal ho na nákup apřestože měl spoustu práce, sám si lehl na gauč.

Správně: Poslal ho na nákup, a přestože měl spoustu práce, sám si lehl na gauč.

 

Spojka a v různovětných spojkách

Jak si můžete všimnout, v různovětých spojkách poměrně často figuruje právě spojka a Ukažme si nejběžnější varianty spojení spojky a s podřadicími spojkami v různovětém kontextu:

 

a protože

Uvědomuju si to, a protože to chci nějak zvládnout, musím se chovat jako realista. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta protože to chci nějak zvládnout)

 

a že

Nesouhlasil s tím, a že byl tvrdohlavý, rovnou odešel. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta že byl tvrdohlavý)

 

a když

Najedl se, a když dopil kávu, zaplatil. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta když dopil kávu)

 

a jakmile

Připrav si občanský průkaz, a jakmile se otevřou dveře, vlez dovnitř. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta jakmile se otevřou dveře)

 

a než

Vyběhl z domu, a než ho stihli vyfotit, schoval se za rohem. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta než ho stihli vyfotit)

(O samotné spojce než a o psaní čárky před než jsem psal v tomto článku)

 

a přestože

Nadechl se, a přestože ho sužovaly pochyby, požádal ji o ruku. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta přestože ho sužovaly pochyby)

 

a ačkoliv

Podal si inzerát, a ačkoliv si nedával žádné šance na úspěch, brzy dostal asi dvacet odpovědí. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta ačkoliv si nedával žádné šance na úspěch)

 

a třebaže

Odlet byl naplánován na úterý, a třebaže byla celý den bouřka, letadlo odlétlo na čas. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta třebaže byla celý den bouřka)

 

a pokud

Usnul, a pokud se neprobudil, spí i teď. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta pokud se neprobudil)

 

a jestliže

Pojedeme lyžovat, a jestliže už budeš zpátky z dovolené, vezmeme tě s sebou. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta jestliže už budeš zpátky z dovolené)

 

a kdyby

Měla talent, a kdyby víc trénovala, mohla se dostat do reprezentace. (vedlejší větou uvozenou podřadicí spojkou je zde věta kdyby víc trénovala)

 

POZOR!

Nezaměňujme výše uvedené situace s jevem, který se může zdát na první pohled stejný: S připojováním dvou vedlejších vět (stejného druhu) v souřadicím (např. slučovacím) poměru:

Řekl, že pospíchá a že musíme počkat.

Našel si brigádu, protože potřeboval peníze a protože si nechtěl brát půjčku.

Když nebudeš mít co na práci a když nás budeš chtít vidět, klidně přijď.

Vyhrál by, kdyby si koupil los a kdyby měl štěstí.

V těchto případech platí pravidlo o psaní čárky ve slučovacím poměru – tudíž se před spojkou a čárka nepíše.

 

Je všechno jasné? Zkuste si malý test!

 

psaní čárky - spojka a

Vyhodnocení

Výborně!

Povedlo se ti zvládnout celý test bez jediné chybičky. To je skvělý výsledek!

Blahopřeju!

Pošli to dál

Chybička se vloudí…

Ale žádný učený z nebe nespadl. Příště už to určitě dáš na 100 %.

Držím palce!

Pošli to dál

#1 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Jsou lehké _____ velice praktické.

Další otázka

#2 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Vzal za kliku _____ otevřel dveře.

Další otázka

#3 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Vím, že ho znáte ______ mu často pomáháte.

Další otázka

#4 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Potkal Janu, dceru svého přítele _____ několik jejích kamarádek.

Další otázka

#5 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Měli jen bílé, černé _____ hnědé vozy.

Další otázka

#6 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Kdyby uměl čínsky _____ se nebál, jel by za ní.

Další otázka

#7 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Sedl si do vlaku _____ se nadál, byl v Praze.

Další otázka

#8 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Ukázal nám, kudy včera šel _____ odmlčel se.

Další otázka

#9 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Udělal dřep _____ zvládl i několik kliků.

Další otázka

#10 S čárkou, nebo bez čárky? Doplňte: Navštívili jsme Káhiru, hlavní město Egypta _____ Hurghadu.

Vyhodnotit

 

K dalšímu studiu:

Diplomová práce o různovětných spojkách apod.

Pošli to dál