Věděli jste, že první doložené emotikony údajně pocházejí už ze 17. století? Nebo že první ASCII smajlíky použil v roce 1982 americký vědec a expert na počítače Scott Fahlman? V tomto článku se dočtete vše, co by vás o původu emotikonů a emoji mohlo zajímat. (Navazující článek Emotikony a interpunkce: Kdy psát před emotikony tečku a kdy ne se pak věnuje oblíbenému tématu emotikony a interpunkce.)

 

Emotikony – od prvních pokusů až po současný boom

V tomto článku se mimo jiné dozvíte:

(1) Co je to piktogram a v čem se liší od emotikonu

(2) V jakém textu lze jako v prvním najít znak : ) 

(3) Kdy začal boom emotikonů

 

1. Piktogramy a emotikony (emoji, smajlíky) – co je co

Piktogramy jsou grafické znaky (ideogramy) znázorňující pojem nebo sdělení obrazově, nikoliv textově:

🏠 (dům)

(smích, směju se)

👍 (palec, skvělý nápad, u mě dobrý, to se ti povedlo) a tak dále.

K těmto znakům patří i znaky pro emoce, tj. emotikony a emoji.

Emotikony jsou takové piktogramy, které znázorňují emoce. Jsou-li vytvořeny ASCII znaky, hovoříme o emotikonech: :), :/ atd. Jsou-li ve formě speciálních grafických znaků (), hovoříme o emodži (emoji). Jinými slovy: 🏠, ⚓, 👜 nejsou emotikony v pravém slova smyslu.

Emotikony tvoří podmnožinu piktogramů.

 

 

2. K čemu emotikony a další piktogramy slouží

Proč se emotikony začaly v textové komunikaci používat? Proto, aby pisatel naznačil adresátovi textu své emoční rozpoložení. Aby sdělení, které má podobu psaného textu, doplnil o informační nadstavbu – o informace, které jindy vyjadřujeme mimikou, gestikou, tónem hlasu apod. (Emotikony a emodži pak často slouží k emocionálnímu podbarvení informace, k jejímu dovysvětlení. [zdroj])

Taková doprovodná informace může mít, například v případě sarkasmu či ironicky míněného sdělení, zásadní vliv na správné pochopení sdělení:

Lepší zájezd jsi nemohl vybrat! 👍 (pochvala)

Lepší zájezd jsi nemohl vybrat! 😕 (sarkasmus > výčitka)

Karel Oliva, někdejší ředitel Ústavu pro jazyk český, k tomu říká: „Smajlíky dělají v podstatě totéž (co interpunkční znaménka, pozn. aut.) – přidávají k textu informaci o postoji mluvčího ke sdělovaným skutečnostem a jsou tak pro čtenáře návodné v tom, jak by k textu měl sám ideálně přistupovat.“

Ano, smajlíky jsou informační nadstavbou a v tomto fungují podobně jako interpunkční znaménka. Neznamená to ale v žádném případě, že smajlíky nahrazují interpunkční znaménka, protože by snad uměly totéž.

Interpunkční znaménka jednak přinášejí gramatickou informaci (o konci syntaktického úseku), jednak pomáhají přidávat informaci o postoji mluvčího k obsahu v omezeném rozsahu (oznamuji x ptám se x říkám to důrazně x přeji si).

Emotikony s předáním gramatické informace nespojujeme, na druhé straně spektrum informací o postojích mluvčích je v případě emotikonů mnohem širší (strach, sarkasmus, rdění se atd.). V každém případě jedno nenahrazuje druhé.

Piktogramy používáme nejčastěji z těchto důvodů:

(1) piktogram nahrazuje slovo: Ty jsi ale 🐷, co?
(2) piktogram emocionálně podbarvuje informaci: Zase jsem tu zkoušku neudělal. ☹️
(3) piktogram slouží jako ilustrace, jako obrázek k hotovému sdělení: ⏳Časově omezená nabídka! ⏳

 

3. Emotikony: Ilustrace versus sdílení emoce

Jak jsem již uvedl, piktogram buď textové sdělení ilustruje (☀️), nebo přidává k takovému sdělení emocionální informaci (☹️) – nebo nahrazuje výraz vyjádřený textem (Dáme si večer 🍕 ?).

 

V případě ilustrací (tak jako u obrazových ilustrací v knize) lze piktogram umístit za sdělení, před sdělení nebo po obou stranách sdělení:

a) Brzy otevíráme. Stůl si můžete rezervovat už dnes. 📅

b) 📅 Brzy otevíráme. Stůl si můžete rezervovat už dnes.

c) 📅 Brzy otevíráme. Stůl si můžete rezervovat už dnes. ☎️ 

 

Není bez zajímavosti, že v případech substituce mohou piktogramy stát v kterékoli části věty – podle toho, jaký výraz nahrazují:

a) 🍺 nekupuj. V lednici ještě nějaké 🍺  je.

b) Nechceš jít večer 🏸?

c) V televizi zas dávají ⚽.

 

V případě emotikonů je přirozenější umístit smajlík za sdělení.  Výjimkou není ani anteponování, pozice před sdělením se ale může jevit jako méně přirozená:

a) Už jste někdy viděli tak výhodnou nabídku? 😲 

b) 😲 Už jste někdy viděli tak výhodnou nabídku?

c) 😲 Už jste někdy viděli tak výhodnou nabídku? 😲

Protože tyto emotikony označují postoj mluvčího k celé výpovědi, stojí přirozeně mimo její textovou reprezentaci (nikoliv uvnitř):

Tys to prodal?  😲 (nikoliv: Tys to prodal  😲?)

 

4. Kde se emotikony vzaly?

Boom emotikonů nastal v souvislosti s rozvojem elektronické textové komunikace (e-maily, SMS, chat apod.). Jejich původ je ovšem mnohem starší. [1] 

Při pátrání po historii emotikonů dojdeme až do roku 1648, kdy byla otištěna básnická skladba Roberta Herricka To Fortune (Štěstěně):

 

Tumble me down, and I will sit
Upon my ruins, (smiling yet:)
Tear me to tatters, yet I’ll be
Patient in my necessity.
Laugh at my scraps of clothes, and shun
Me, as a fear’d infection;
Yet, scare-crow-like, I’ll walk as one
Neglecting thy derision.

 

Také jste si všimli emotikonu na konci druhého verše?

Zatímco jedni se radují nad tím, že dokonce už Robert Herrick znal smajlíky, druzí jim skepticky oponují. Poukazují totiž (celkem správně) na to, že nejde o emotikon, ale pouze o specifické nakládání s interpunkčními znaménky bez záměru vytvořit emoční přívažek či ilustraci.

Jako argument slouží skeptikům fakt, že Herrick použil dvojtečku se závorkou přinejmenším ještě jednou (v básniTo Anthea) – v místě, kde kontext prakticky vylučuje záměr zařadit usmívající se smajlík. Text navíc ilustruje specifické dobové nakládání s dvojtečkou, které najdeme doloženo i v jiných textech). Lze proto snadno odtušit, že o emotikon nejde:

Podobně lze argumentovat v případě nálezů znaku : ) v textech Francise Bacona (17. st.), Abrahama Lincolna (19. st.) a dalších.

Zajímavým dokladem o spojení typografie s potřebou vyjádřit emoce je ovšem článek v americkém časopise Puck z roku 1881. Grafické znaky jsou tu vertikální (tj. nepíšou a nečtou se naležato jako dnešní emotikony, ale shora dolů) a jejich sada pokrývá čtveřici významů: radost, smutek, lhostejnost a údiv. Tyto emotikony (nebo snad ur-emotikony) ovšem nebyly součástí plynulého textu.

 

 

Prvním, kdo použil klávesnici a její znaky ke stvoření smajlíků k doplnění textového sdělení, byl tedy patrně profesor Scott Fahlman. Ten 19. září 1982 v 11:40 hod odeslal e-mail s následujícím textem:

Vzpomenete si, co jste dělali v roce 1982 vy? 🙂

 

5. Boom emotikonů

Jak už bylo řečeno, boom emotikonů přišel v souvislosti s rozvojem elektronické textové komunikace (e-maily, SMS, chat apod.). Zatímco uživatelé mnoha e-mailových klientů a starých mobilních telefonů jsou odkázáni na primitivní emotikony tvořené textovými znaky, jako jsou dvojtečka, závorka, pomlčka nebo spojovník, nejnovější softwarová řešení umožňují uživatelům výběr z palety předpřipravených barevných obrázků.

DŘÍVE	DNES
: )	🙂
: – o	😲
: – /	😕
: (	☹️
: – *	😘

Repertoár těchto ikon je už dnes mnohem pestřejší než v dobách, kdy Puck uveřejnil své čtyři smajlíky. A s rozvojem komunikace na sociálních sítích roste i frekvence jejich využívání. Víte ale, jak v textech s emotikony psát čárky, tečky a další interpunkční znaménka? Pokud ne, přečtěte si článek Emotikony a interpunkce: Kdy psát před emotikony tečku a kdy ne.

 

Kam dál:

Zajímají vás emotikony a jejich využití v copywritingu? Přečtěte si můj článek o emotikonech v předmětu e-mailu – najdete ho zde.

Podrobný přehled pravidel pro používání interpunkčních znamének s čirými texty najdete například na wikipedii.

[1] Výlet do historie používání emotikonů přináší například tento text.