Váš dotaz:
Má se uprostřed přídavného jména žlutozelený psát spojovník, nebo pomlčka? Nebo se píše úplně dohromady, bez znaménka?
Odpověď:
Existují přídavná jména, která byla utvořena složením ze dvou (nebo i více) slov. Při tomto skládání dochází ke spojování různých slovních druhů:
podstatné jméno + přídavné jméno: z Mladé Boleslavi > mladoboleslavský
přídavné jméno + přídavné jméno: černý a bílý > černobílý
zájméno + přídavné jméno: sám zřejmý > samozřejmý
číslovka + přídavné jméno: tři metry > třímetrový
příslovce + přídavné jméno: tmavě modrý > tmavomodrý (tvar tmavěmodrý ale lze i zvlášť jako tmavě modrý)
Až na zvláštní případy platí, že přídavné jméno utvořené skládáním standardně neobsahuje žádné znaménko.
Ale pozor!
Existují složeniny, v nichž bude za určitých okolností mezi komponenty složeniny použit spojovník. Jde o dvě skupiny složených přídavných jmen:
(1) Složená přídavná jména označující barvy
V případě těchto adjektiv píšeme spojovník tehdy, pokud označují dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Typické je to u popisování vlajek nebo barev oblečení: Visela tam červeno-bílá polská vlajka.
Pokud naopak označují odstín (původní barvy jsou smíchané do jedné), složeninu píšeme dohromady a bez spojovníku. Ale pozor na výjimku: slovo černobílý píšeme bez spojovníku, přestože toto slovo neoznačuje odstín vzniklý smícháním bílé a černé.
(2) Složená přídavná jména s první částí končící na -sko, -cko, -ně, ově
V případě složených přídavných jména, jejichž první část končí na -sko, -cko, -ně, -ově, je nutné vědět, kdy se taková přídavná jména píší se spojovníkem a kdy bez spojovníku. Rozhodující je, v jakém vztahu jsou k sobě výrazy, které složené přídavné jméno tvoří:
(2a) Složeniny tvořené koordinačními (souřadnými) výrazy, kdy první část končí na -sko, -cko, -ně, -ově, se mají psát se spojovníkem.
politický a ekonomický (souřadné spojení spojkou a) > politicko-ekonomický
literární a hudební > literárně-hudební
anesteziologické a resuscitační >anesteziologicko-resuscitační
český a švýcarský > česko-švýcarský
řecký a římský (konflikt) > řecko-římský konflikt
Rakousko a Uhry > rakousko-uherský
Zjednodušeně se dá říci, že pokud mezi původními výrazy stála spojka a, ve složenině utvořené z obou výrazů ji nahradí spojovník.
(2b) Složeniny tvořené výrazy se subordinací (podřazením), kdy první část končí na -sko, -cko, -ně, -ově, se mají psát dohromady.
zahraniční politika > zahraničněpolitický
občanské právo > občanskoprávní
České Švýcarsko > českošvýcarský
literární věda > literárněvědní
Poznámka: Podřazení si můžete (hodně zjednodušeně) představit jako rozvití podstatného jména přídavným jménem. Věda > humanitní věda >> humanitněvědní.
A ještě pár výjimek:
Je několik případů, kdy uvedená pravidla neplatí a kdy se drží tradiční (dříve platný) způsob psaní:
československý
Českomoravská vrchovina
Moravskoslezský kraj
moravskoslezský region
apod.
Tradičně dohromady se píše i přídavné jméno řeckořímský ve spojení řeckořímský zápas.
