Co znamenají slova otápek, klacprda, ohebule? Zábavný kvíz s legračními českými slovy

Šoulačka, nebo též šoulaná či šouračka, je způsob lovu spárkaté zvěře, při něž se opatrně prochází lovištěm, nejčastěji lesem, aby se zvěř nevyplašila.

Homok je starší pojmenování pro jemný, drobný písek. Pochází z maďarského slova homok, tedy písek. I tento výraz najdete v Jungmannově slovníku.

Mikve je židovská rituální lázeň. Je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a měla by být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. (Wikipedie)

Josef Jungmann ve svém slovníku píše přibližně toto: Ošmrda nebo též osmrda je osoba nedbalá, okolo něčeho se bez užitku pohybující, bez potřeby práci sobě najíti. Prostě: zevloun.

Vedle toho, že boubel je výraz pro tukový výrůstek (uher) či cystu, je boubel rovněž pojmenování pro vývojové stadium tasemnice. Jde o zapouzdřený zárodek, který přežívá obvykle ve svalovině.

Čamrda je jiný název pro káču, tedy pro hračku, která se šviháním bičíku roztáčela tak, aby držela ve vzpřímené pozici.

Dělat brykule znamená podle Slovníku spisovného jazyka českého dělat drahoty, okolky, cavyky; potíže, těžkosti: chci mu pomoci, a on dělá brykule; lehnu si, noha mi dělá brykule.

Bočiště je podle Jungmannova slovníku hůl, na kterou se nasadí takzvaná botka, a tím se z pluhu odškrabuje nalepená zemina.

Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta z let 1878-1893 uvádí, že klacprda znamená drzoun. Slovo klacprda s tímto významem uvádí i dřívější Slovník česko-německý Josefa Jungmanna.

Kopidol je starší nářeční označení pro hrobníka či hrobaře, užívané na Moravě.