Co znamenají slova otápek, klacprda, ohebule? Zábavný kvíz s legračními českými slovy

Josef Jungmann ve svém slovníku uvádí, že oškrda je výraz užívaný zejména na Moravě a znamená tesařská sekera. Je příbuzný je slovem oškrd (veliká mlynářská palice/sekera na mlýnské kameny), převzatým nejspíše z ruštiny (oskord = sekera) či polštiny (oskard, oszkard).

Dělat brykule znamená podle Slovníku spisovného jazyka českého dělat drahoty, okolky, cavyky; potíže, těžkosti: chci mu pomoci, a on dělá brykule; lehnu si, noha mi dělá brykule.

Záhněda je odrůda křemene, která je zabarvená příměsí hliníku, sodíku a lithia. Jedná se o poměrně rozšířený drahý kámen, který je často vyhledáván pro svoji tmavě hnědou barvu.

Vošouch je místní pojmenování bramboráku, zejména na Plzeňsku, Přešticku a Klatovsku. Václav Machek uvádí, že vošouch je bramborová plačička na omastku pečená, silnější, ze syrových bramborů majoránkou a česnekem kořeněná.

Česko-německý slovník Františka Štěpána Kotta z let 1878-1893 uvádí, že klacprda znamená drzoun. Slovo klacprda s tímto významem uvádí i dřívější Slovník česko-německý Josefa Jungmanna.

Šoulačka, nebo též šoulaná či šouračka, je způsob lovu spárkaté zvěře, při něž se opatrně prochází lovištěm, nejčastěji lesem, aby se zvěř nevyplašila.

Obědnice se říkalo místnosti, kde se obědvalo. Obědnicí se také nazývala neeucharistická bohuslužba v byzanstkém ritu, konaná místo liturgie.

Štoudev je větší dřevěná nádoba. Obvykle se do ní nalévá voda:

Orobince jsou víceleté byliny středního až velkého vzrůstu (60–500 cm), jejich stonky připomínají stonky trav či „kmínky“ bambusů. Rostou na mělčinách a březích nejen sladkých, ale také poloslaných vod. Květenství orobince jsou oboupohlavná, složená ze dvou nad sebou uspořádaných válcovitých palic.

Plampat znamenalo tlachat, žvanit. Dnes bychom řekli plkat. Plampač se říkalo člověku, který rád mlel pantem, vyprávěl, tlachal. Ale též přeneseně tomu, kdo šaškoval a dělal žerty. Plampa = huba. Plampárna je tedy žvanění, tlachání.