Kdy se píše zájmeno mně a kdy mě? Určitě znáte lidovou písničku, v níž sedlák teskní, že mu vyvádějí koně. Skoro každý si z ní dělá legraci kvůli vyvádění měkoňů. Jenže: Pak vtipálci dostanou za úkol napsat název této lidovky a sranda je přejde. A jak byste ho napsali vy? S tvarem mě, nebo s mně? A proč?
V dnešním článku se podíváme na to, jaké šílenosti vzniknou, když si tvary mně a mě popletete…
Mně versus mě: Komu, nebo koho?
Znějí stejně: /mňe/. Ovšem jejich psaná podoba rozhoduje o tom, jestli před sebou máme třetí pád zájmene já (komu/čemu: mně, mi), nebo čtvrtý (koho/co: mě). Případně druhý, nebo šestý:
Vraťme se ke koním z úvodní písničky. Určitě se v ní nezpívá o tom, že koně někoho vyvádějí (vedou) ven. Například mě. Umíte si představit, jak by ta scéna vypadala? Člověk v postroji, koně v roli sedláků… a už toho chudáka vedou a vesele řehtají.
Takže ne. Ta lidovka není o tom, že koně někoho (4. pád) vyvádějí. Je o tom, že někomu (3. pád) nějací lidé vyvádějí koně ven: Už mně (= mi) koně vyvádějí.
Už mně koně sedlají
Ten třetí pád ostatně vyplývá i z pokračování písničky: Už mně koně sedlají. (komu? mně)
Tedy: Nějací lidé někomu sedlají koně. Normálně bychom řekli: Sedlají mi koně. Už mi/mně koně sedlají.
Dalších 6 příkladů, kdy záměna mně/mě legračně mění smysl věty
Proč má smysl učit se pravidlo o psaní mě a mně? Protože když oba tvary popletete, můžete větami vytvořit vskutku komické situace. Podobné té, v níž koně vyvádějí nějakého chudáka v postroji a pak mu na záda naloží sedlo.
Nevěříte? Tak se pojďte podívat na malou sbírku esemesek a vzkazů:
Máte někoho, kdo mě vypere, vyžehlí a uklidí?
Někdo vás má vyprat a vyžehlit? A kam byste si přála být po té neobvyklé plastické operaci uklizena? Do sklepa, nebo na půdu?
Správně: Máte někoho, kdo mně/mi vypere, vyžehlí a uklidí? (3. pád = komu: mně/mi)
Buďte tak laskav a dejte mě paní vedoucí.
Opravdu? A jste si jistý, že vás paní vedoucí bude jako dárek chtít? Mužského jsme paní vedoucí ještě nedávali.
Správně: Buďte tak laskav a dejte mně/mi paní vedoucí. (Tedy ve smyslu Zavolejte mi paní vedoucí. 3. pád = komu: mně/mi)
Dobrý den, můžete mě otevřít?
Nezlobte se, ale asi jste si nás spletla s chirurgií. My jsme kadeřnictví. A kromě toho otevíráme až v 8.
Správně: Dobrý den, můžete mně/mi otevřít? (3. pád = komu: mně/mi)
Včera mě operoval žaludek.
Počkejte, počkejte… Žaludek je sice velice výkonný orgán, ale že by zvládl i operovat člověka?
Správně: Včera mně/mi operoval žaludek. (3. pád = komu: mně/mi)
A prosím pěkně, mohl byste mě ukázat i topení?
No, nevím nevím, jestli na vás bude naše topení zvědavé. Ale klidně vás ukážu jak topení v kanceláři, tak přímotopům na recepci.
Správně: A prosím pěkně, mohl byste mně/mi ukázat i topení? (3. pád = komu: mně/mi)
Ano, s vašimi asistentkami jsem už mluvila. Ty jitrnice mě nakonec objednaly.
To jsem rád, že to dobře dopadlo. Ale neříkejte prosím mým asistentkám jitrnice.
Správně: Ty jitrnice mně/mi nakonec objednaly. (3. pád = komu: mně/mi)
Comments are closed.