Copywriting

Psaní čárky před spojkou nebo

Psaní čárky před spojkou nebo mnohé děsí. Přitom pravidla, kdy se čárka před spojkou nebo píše a kdy ne, jsou srozumitelná a jednoduchá. A dokonce jich ani není moc. Pojďme se na ně podívat.

Spojka nebo a psaní čárky: Pravidla

   Pravidlo č. 1: Kde jde o slučování, tam čárku před spojkou nebo nepíšeme.

   Pravidlo č. 2: Kde je význam spojky nebo slabě vylučovací, tam před ní nepíšeme.

   Pravidlo č. 3: Kde je význam spojky nebo silně vylučovací, tam před ní čárku píšeme.

 

Problém je, že laik mnohdy nedokáže identifikovat rozdíl mezi těmito významy  Neví, co přesně je slučování. Nebo kudy vede hranice mezi slabým a silným vylučovacím významem. Než vám prozradím svoje tajné triky na jejich rozeznávání, zkusme si rozdíly mezi slučováním, slabým vylučováním (slabou disjunkcí) a silným vylučováním (silnou disjunkcí) vysvětlit na příkladech.

 

Spojka nebo a význam slučovací

Jak už víme, pravidla pro inteprunkci u spojky nebo se řídí tím, jaký význam tato spojka vnáší do souvislosti mezi sděleními či obsahy, které spojuje.

I když je zřejmé, že spojka nebo slouží k připojování různých alternativ, tyto alternativy/možnosti mohou stát vůči sobě v různých kontextech v různých významových pozicích. Zpravidla stojí buď proti sobě, nebo vedle sebe. Význam spojky nebo tak může být slučovací, slabě vylučovací (slabá disjunkce), případně silně vylučovací (silná disjunkce). 

O slučovacím významu spojky nebo hovoříme tam, kde ji lze nahradit jinou slučovací spojkou, nejčastěji spojkou a:

Slevu poskytujeme studentům nebo důchodcům.
Slevu poskytujeme studentům a důchodcům.

Často jde o výčet možností. Takové řazení známe i z případů s dalšími slučovacími spojkami (a, i, ani):

Obdržíte zdarma čepici a rukavice. (čepici + rukavice)

Uhradíme za vás poštovné i balné. (poštovné + balné)

Nepotřebujete ručník ani plavky. (- ručník, – plavky)

Můžete platit kartou nebo telefonem. (kartou + telefonem)

V naší nabídce najdete například nízkoenergetické nebo pasivní domy. (nízkoenergetické domy i pasivní domy)

S tímto míčem si můžete kutálet, házet nebo kopat.  (kutálet i házet i kopat)

 

Spojka nebo a význam slabě vylučovací

Spojka nebo s významem slabě vylučovacím k sobě připojuje eventuality, které jsou libovolně zaměnitelné. V těchto situacích není záměrem mluvčího komunikovat existenci dvou proti sobě stojících (protilehlých) alternativ, z nichž bude výlučně platit vždy jen jedna (a tím se automaticky vyloučí to, že by nastala druhá). Naopak jde o situace, kdy další z eventualit lze k základní eventualitě připojit jako možnosti případné:

Nejčastěji poslouchá pop nebo poprock. (Nejčastěji poslouchá pop, případně poprock.)

Nejjednodušší bude zavolat mu nebo ho navštívit. (Nejjednodušší bude zavolat mu, případně ho navštívit.)

Nemáte nůž nebo pilku? (Nemáte nůž, případně pilku?)

 

Spojka nebo a význam silně vylučovací

Spojka nebo s významem silně vylučovacím staví alternativy proti sobě. Záměrem mluvčího je komunikovat existenci dvou proti sobě stojících (protilehlých) alternativ, z nichž bude výlučně platit vždy jen jedna (a tím se automaticky vyloučí to, že by nastala druhá). Jde o vylučování v pravém slova smyslu: právě jen jedna z alternativ je pravdivá / právě jen jedna z variant může v důsledku rozhodnutí nastat. 

Bude prezidentem Drahoš, nebo Zeman? Zeman. (Porovnejte rozdíl oproti případu se slabou disjunkcí: Takže prezidentem bude Drahoš nebo Zeman? Ano.)

Silné vylučování lze samozřejmě vyjádřit i v případech s více než dvěma alternativami: 

Byt má jen tři pokoje. Takže to musí být (buď) v kuchyni, (nebo) v ložnici, nebo v obýváku.

Tento vztah se uplatňuje i ve sděleních, která přinášejí instrukci a spolu s ní i alternativu, co nastane, pokud příkaz nebude respektován:

Zavři už klapačku, nebo se neznám.

Dejte ruce vzhůru, nebo střelím.

Nechoď tam, nebo se ti něco stane.

 

Jak poznat rozdíl mezi slabým a silným vylučováním

Už víte, že existuje rozdíl mezi slabým a silným vylučováním. Existenci tohoto rozdílu si uvědomujete. Nyní přichází to nejdůležitější: rozpoznat je od sebe. Poznat rozdíl mezi slabým a silným vylučováním je totiž pro správné rozhodnutí se o čárce před spojkou nebo zcela zásadní.

Proto je nezbytné u každé izolované věty se spojkou nebo zkoumat kontext: pozadí toho, o čem se hovoří, a záměr mluvčího. Tedy: Co má být sdělením zdůrazněno a jak má adresát sdělení pochopit. Následující tabulka ilustruje, o jak jemné nuance mnohdy jde: 

Slabě vylučovací význam:
spojka NEBO bez čárky

Chcete úrazové pojištění nebo pojištění domácnosti?

Očekává se odpověď ANO, případně odpověď NE. Nezjišťuje se, která z možností výlučně platí. Předložené eventuality netvoří misky vah, z nichž si má adresát vybrat. Adresát je dotazován, jestli se chce pojistit, respektive zda má zájem o některý z pojistných produktů, které jsou tematizovány jako možnosti, případně jestli má zájem o oba produkty.

Už jste někdy vyhrál ve sportce nebo v jiné loterii?

Ano, jednou jsem v něčem takovém vyhrál. Ano, jsem dítě štěstěny, když už se na to ptáte. (Otázka zjišťuje, jestli se na člověka v nějakém losování, lhostejno jakém, někdy usmálo štěstí. Prostě jestli někdy vyhrál.)

Takže jsi volil Drahoše nebo Zemana.

Byl jsi volit? Ano. Takže jsi volil jednoho z kandidátů, kteří připadali v úvahu? Ano. Takže jsi volil Drahoše nebo Zemana. Přesně tak. (Volil jsem mezi možností Drahoš a možností Zeman.)

Dáš si sekanou nebo svíčkovou?

Máš hlad? Ano. Mám tu třeba sekanou a svíčkovou – dáš si něco z toho? Dáš si sekanou nebo svíčkovou z mých zásob? Ano.

Pozvi ho na sobotu nebo na neděli.

Pozvi ho na víkend, to budu doma i já. Je jedno, který den to bude. Pozvi ho (třeba) na sobotu nebo (třeba) na neděli. Zkrátka ho můžeš pozvat jak na sobotu, tak (případně) na neděli.

Silně vylučovací význam:
spojka NEBO s čárkou

Chcete úrazové pojištění, nebo pojištění domácnosti?

Očekává se volba jedné z variant. Ty jsou postaveny do opozice, do výlučného protikladu. kdy mluvčí naznačuje, že nastat může jen jedna z alternativ. Adresát je postaven do situace, kdy volbou jedné varianty vyloučí, že by mohla nastat protilehlá varianta. Mluvčí tedy zjišťuje, jestli chce adresát první uvedenou variantu, nebo jestli chce druhou uvedenou variantu. 

Vyhrál jste ty peníze ve sportce, nebo v jiné loterii?

Pocházejí vaše peníze z výhry ve sportce? Protože pokud ne, pak pocházejí z jiné loterie. Takže co je správně? A, nebo B? (Otázka zjišťuje, která ze dvou předložených variant platí.)

Volil jsi Drahoše, nebo Zemana?

Byl jsi volit? Ano. Takže jsi volil jednoho z kandidátů, kteří připadali v úvahu? Ano.  A koho (jakou z variant) jsi volil? A, nebo B? (Otázka zjišťuje, která ze dvou předložených variant platí.)

Dáš si sekanou, nebo svíčkovou?

Mám tu sekanou a svíčkovou a potřebuju vědět, co z toho si dáš. Takže si vyber jednu z variant. Dáš si sekanou? Nebo si dáš svíčkovou? Dám si sekanou.

Pozvi ho na sobotu, nebo na neděli.

Pochop, že oba dny tu být na návštěvě nemůže. Vyjedl by nás. Pozvi ho (buď) na sobotu, nebo na neděli. Ať si vybere. Rozhodně ho nezvi na sobotu i na neděli. Prostě jedno, nebo druhé.

 

Jak můžete vidět, o čárce rozhoduje záměr mluvčího. Tedy to, jaký chce dát sdělení smysl. (Podotkněme, že se bavíme o sdělení písemném.) Ostatně, ocitujme Ústav pro jazyk český: Záleží na tom, jak autor sám tento vztah pojme, zda chce prezentovat obě varianty jako stojící vedle sebe, nebo naopak proti sobě (tato volba samozřejmě není libovolná, ale závisí na kontextu).

 

Kdy psát čárku před spojkou nebo: 4 tajné triky

Ještě pořád váháte? V tom případě zkuste tyto 3 triky:

Trik č. 1: Doplňte do věty slovo třeba

Pokud lze do věty se spojkou nebo doplnit slovo třeba (nebo případně), aniž to naruší významové těžiště sdělení, jde o slabé vylučování. V takovém případě čárku nepište. Zkuste si to:

To auto může být červené nebo modré. Chcete si koupit chatu nebo chalupu, ale nemáte peníze? Pomůže vám česnek nebo cibule.

 

Trik č. 2: Zkuste otázkovou metodu

Z věty se slabým vylučováním vytvoříte otázku zjišťovací, takže si na ni následně odpovíte ano (nebo ne, případně možná):

Neštovice nebo spalničky měl skoro každý. > Měl tu někdo neštovice nebo spalničky? – Ano, Pepa.

Věta se silným vylučováním vás naopak bude tlačit do otázky doplňovací, tj. k výběru jedné z předkládaných variant. Alternativy jsou v ní vůči sobě vyhraněny tak, že na odvozenou otázku nelze odpovědět ANO. (ANO je možné odpovědět pouze v případě, že ANO a NE jsou komunikovanými variantami viz příklad se svatbou):

Váhám, jestli jsou to neštovice, nebo spalničky. > Jsou to neštovice, nebo spalničky? – Jsou to jasné spalničky.

Teď byste měl odpovědět ano, nebo ne. > Tak berete si ji dobrovolně, nebo ne? – Ano, dobrovolně.

 

Trik č. 3: Přidejte ke spojce nebo slůvko naopak

Sdělení se silným vylučováním předkládaných možností snese, když za spojku nebo přidáte zdůrazňující výraz naopak. Pokud se takovému přídavku vaše věta brání (působí v ní nepatřičně, případně stáčí její vyznění jiným směrem, než jaký je váš záměr), díváte se na větu se slabou disjunkcí. 

Mám ti teda přivézt tu ojetinu, nebo si koupíš nějaký vrak? (silné vylučování: …, nebo si naopak koupíš…)

Za tyhle peníze si koupíš leda tak ojetinu nebo vrak. (slabé vylučování:ojetinu, nebo naopak vrak)

 

Bonusový trik č. 4: Vpašujte tam dvojitý spojovací výraz

Pokud jste opravdu zoufalí, zkuste si pomoci tím, že samotné nebo nahradíte dvojitým spojovacím výrazem buď – (a)nebo. K čemu je to dobré? Jak se dočtete dále, v případech s dvojitým spojovacím výrazem se před spojkou nebo píše čárka pokaždé. Vám tím pádem odpadne starost s dumáním nad mírou vylučování. S tímto trikem ale pracujte obezřetně. Ne každá formulace, která obsahuje spojku nebo, takový zásah snese.

 

Jak psát čárku u buď – anebo, ať (už) – anebo/a nebo/nebo

Situace, v nichž si můžete pomoci tzv. dvojitým spojovacím výrazem, vám s rozhodováním ohledně čárky před spojkou nebo mohou výrazně ulehčit. Platí totiž, že se v nich (vždy) píše čárka, a to před druhým ze spojovacích výrazů. Ústav pro jazyk český k tomu říká toto (tučně jsem vyznačil, co nás zajímá ve vztahu ke spojce nebo):

Spojovací výraz může být zdvojen nebo být souvztažný, tzn. první spojovací výraz svým významem odkazuje k dalšímu spojovacímu výrazu z příslušné dvojice. V takovém případě stojí první z obou spojovacích výrazů už před prvním spojovaným výrazem a čárka se píše až před druhým spojovacím výrazem v pořadí. Dvojitými spojovacími výrazy jsou ani – ani, ani tak – jako spíš, ať – ať, ať – či, ať – nebo, buď – (a)nebo, dílem – dílem, jak – tak, jednak – jednak, nejen – ale i / nýbrž i, na jedné straně – na druhé straně apod.: 

Vše potřebné obstarám buď já sám, nebo můj syn. Ať už cestuješ vnitrozemím, či/nebo po moři, náš výrobek ti vždy přijde vhod.

Při spojení dvojitými spojovacími výrazy se někdy ke druhé složce v pořadí souřadně připojují další složky. V takovém případě píšeme čárky před druhým a každým následujícím souřadicím spojovacím výrazem: Přinese s sebou buď učebnici, nebo cvičebnici, nebo pracovní sešit.

 

Příručky nejsou zajedno

Bohužel, jazykové příručky nejsou v případě interpunkce u dvojitých spojovacích výrazů zajedno. Například Vladimír Staněk v příručce Jak psát správně čárky i u dvojitých spojovacích výrazů rozlišuje (stejně jako u samotné spojky nebo), jaký nese spojka nebo význam. Tedy jestli jde o slabé vylučování (slabou disjunkci), nebo o silné vylučování (silnou disjunkci).

 

Uvádí tyto příklady slabého vylučování (tedy s psaním bez čárky před nebo):

Seznam je přístupný buď na disketě nebo v archivním exempláři. (tzn. že seznam je přístupný na obou místech – výraz buď je tu vlastně nadbytečný)

Občan vyžaduje fungující síť úřadů, státních nebo samosprávných.

 

Proti nim zmiňuje příklady se silnou disjunkcí (s čárkou před nebo):

Chtěl bych, aby alespoň část naší buď již unavené, nebo už zas netečné veřejnosti na chvíli pozvedla hlavu od svých starostí.

Výrobky se často delší nebo kratší čas skladují, ať již ve skladech, nebo v maloobchodní síti.

 

Rozdíl je zde ale natolik nezřetelný, že současná jazykověda dává v případě dvojitých spojovacích výrazů, tedy i v případě buď – (a)nebo a ať (už) – nebo, přednost tomu psát u nich čárku paušálně. Názorně to shrnuje doc. Robert Adam

Před spojovacími výrazy buď(to) – nebo/anebo/či a ať (už/již) – nebo/anebo/či se čárka píše vždy; nejen proto, že jde o výrazy rozštěpené, nýbrž i proto, že jejich funkcí není kladení eventualit vedle sebe: první výraz zesiluje, zexplicitňuje kladení alternativ proti sobě, druhý vyjadřuje, že jakkoli protikladné jsou spojované alternativy, je nakonec jedno, která z nich platí.

A uvádí následující příklady:

Nezbývá než vybrat si: buď rypadla, nebo nezaměstnanost.
Zmírnit celibát? Ten buď je, nebo není.
„Buď nám to prodejte, nebo vypadněte z trhu,“ potvrdil ředitel Microsoftu.
Tak buď vidím špatně já, anebo ty, anebo jsi se úplně zbláznila.
Ať už náboženské, nebo nenáboženské, určité hodnoty jsou nám posvátné.
Pošli originální blahopřání – ať je to vánoční pohlednice, PF, nebo přání k narozeninám či svátku.

 

Psaní čárky před nebo dokonce

Spojka nebo (a stejně tak spojky aneboči) se samozřejmě může objevovat i v jiných kontextech. Například může spolu s dalším výrazem modifikovat nebo zpřesňovat význam mezi obsahy. Často se tak děje při stupňování, oslabování nebo při rektifikaci.

Chcete 50% slevu, nebo dokonce slevu 70 %? (stupňování)

Přijďte na den otevřených dveří, nebo alespoň navštivte náš web. (oslabení)

To tričko není černé. Je šedé, nebo spíše modrošedé. (rektifikace, tj. upřesnění)

Jde o situace, kdy se nebo vyskytuje v obratech s výrazy dokonce, alespoň, aspoň, spíše, raději, přesněji, přinejmenším. V takových případech se před spojkou nebo píše čárka.

 

Takže: Už v tom máte jasněji?

 

Přečtěte si také

Psaní čárky před spojkou nebo

Psaní čárky před spojkou a

Čárka před spojkou než

Psaní čárky před zájmeny který, jaký, jenž, kdo a co: Zkuste lego!

 

Otestujte se

Test pro copywritery (23.): Psaní čárek ve větě jednoduché a v souvětí

Test pro copywritery (11): S čárkou, nebo bez čárky?

Pošli to dál